Stavební sklo představuje klíčový materiál s širokým využitím díky svým specifickým vlastnostem a technologii výroby. Od plaveného skla přes tepelně tvrzené až po vrstvené bezpečnostní a izolační sklo – každý druh nabízí odlišné mechanické, optické a izolační parametry, které ovlivňují kvalitu a bezpečnost stavebních konstrukcí. Porozumění těmto vlastnostem je nezbytné pro správný výběr a použití ve stavebnictví.
🔑 Hlavní body
- Stavební sklo se vyrábí plavením na roztaveném cínu při teplotě 1000-1100 °C.
- Hustota stavebního skla je 2500 kg/m³, 1 mm tloušťky tabule o ploše 1 m² váží 2,5 kg.
- Pevnost v tlaku běžného plaveného skla dosahuje až 1000 MPa, tepelně tvrzené sklo je 4-5× pevnější.
- Izolační skla s dutinou 8-24 mm snižují prostup tepla až o 50 % oproti jednoduchému skle.
- Selektivní skla dosahují koeficientu selektivity až 2,14, což zlepšuje tepelnou izolaci budov.
Jak probíhá výroba stavebního skla?
Výroba stavebního skla začíná tavením sodnovápenatokřemičité skloviny při teplotách 1500-1600 °C. Tavenina se následně plaví na roztaveném cínu zahřátém na 1000-1100 °C, čímž vzniká plavené sklo s rovnou a hladkou strukturou. Hotové tabule mají tloušťku v rozmezí 2-25 mm a rozměry až 6000×3210 mm, což umožňuje široké využití v různých typech stavebních konstrukcí.
Klíčové materiály používané při výrobě stavebního skla jsou:
- křemen a křemičitý písek jako hlavní zdroj oxidu křemičitého
- soda (uhličitan sodný) pro snížení teploty tavení
- vápenec (uhličitan vápenatý) pro stabilizaci skloviny
- malé příměsi pro úpravu vlastností a barvy skla
Proces výroby plaveného skla zahrnuje pomalé chlazení, které zabraňuje vzniku vnitřních pnutí a prasklin. Tato technologie je základem i pro další úpravy jako tepelně tvrzené sklo nebo vrstvené bezpečnostní sklo.
| Fáze výroby | Teplota (°C) | Rozměry tabulí (mm) | Tloušťka skla (mm) |
|---|---|---|---|
| Tavení skloviny | 1500-1600 | – | – |
| Plavení na cínu | 1000-1100 | 6000×3210 | 2-25 |
| Chlazení a stabilizace | Pokles postupný | – | – |
Jaké chyby se často vyskytují při výrobě stavebního skla
Častou chybou je nedostatečná kontrola teploty při plavení, která vede k nerovnoměrné tloušťce nebo vnitřním defektům. Přesná regulace teplotního režimu a kvality surovin je proto nezbytná pro dosažení požadovaných mechanických a optických vlastností.
Tip: Výroba bezpečnostního stavebního skla vyžaduje dodatečné technologie, například tepelně tvrzené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo, které zvyšují pevnost a odolnost proti mechanickému poškození.
Jaké jsou hlavní vlastnosti stavebního skla?
Stavební sklo má hustotu přibližně 2500 kg/m³, což znamená, že 1 mm silná tabule váží zhruba 2,5 kg/m². Pevnost v tlaku běžného skla dosahuje hodnot mezi 750 a 1000 MPa, zatímco tepelná odolnost se pohybuje kolem 150 °C. Tepelně tvrzené sklo výrazně převyšuje tyto parametry – jeho pevnost je 4 až 5× vyšší než u běžného skla a tepelná odolnost dosahuje až 200 °C.
Jaké jsou mechanické a tepelně izolační vlastnosti stavebního skla?
- Hustota skla ovlivňuje hmotnost konstrukcí a manipulaci s materiálem.
- Pevnost v tahu je nižší než pevnost v tlaku, což je důvodem specifických požadavků na bezpečnostní vrstvené bezpečnostní sklo.
- Tepelně tvrzené sklo díky pyrolytické technologii a magnetronovému pokovení nabízí lepší tepelnou stabilitu a odolnost proti nárazům teploty.
- Izolační sklo kombinuje více vrstev pro zlepšení tepelné izolace a snížení energetických ztrát.
Tip: Při výběru skla do stavebních projektů je třeba zohlednit nejen pevnost, ale i tepelně izolační vlastnosti, zvláště u fasád a oken. Podrobná data lze najít na portálu Eagri.cz, kde jsou dostupné normy ČSN EN a parametry různých typů skel.
Více informací k tématu najdete v oficiálním zdroji: Ministerstvo zemědělství ČR.
Jaké typy stavebního skla existují a jaké mají vlastnosti?
Stavební sklo představuje širokou škálu materiálů s různými vlastnostmi a využitím, které ovlivňují bezpečnost, tepelnou izolaci i estetiku staveb. Pro orientaci v nabídce a správný výběr je třeba znát hlavní typy a jejich charakteristiky.
Jaké jsou hlavní typy stavebního skla?
Mezi základní typy stavebního skla patří plavené, tepelně tvrzené, vrstvené bezpečnostní sklo a izolační sklo. Plavené sklo vzniká plavením roztavené skloviny na cínové lázni a má tloušťku obvykle 2-25 mm, což jej předurčuje pro běžné použití. Tepelně tvrzené sklo dosahuje pevnosti 4-5× vyšší než plavené sklo a odolá teplotním rozdílům až 200 °C, což zvýrazňuje jeho odolnost a bezpečnost. Vrstvené bezpečnostní sklo obsahuje mezi dvěma tabulemi speciální PVB fólii, která při rozbití drží střepy pohromadě a zabraňuje poranění. Izolační sklo je složeno ze dvou a více tabulí oddělených dutinou o šířce 8-24 mm, která zlepšuje tepelnou izolaci a snižuje energetické ztráty.
Jaké jsou druhy stavebního skla a jejich použití?
Plavené sklo se využívá především v běžných oknech a fasádách, kde není vyžadována mimořádná pevnost. Tepelně tvrzené sklo je vhodné do dveří, zábradlí a míst s vyšším mechanickým namáháním, protože odolává nárazům a prudkým změnám teplot. Vrstvené bezpečnostní sklo se používá tam, kde je potřeba zvýšená ochrana, například ve výplních zábradlí či skleněných přepážkách. Izolační sklo díky dutině mezi tabulemi výrazně zlepšuje tepelnou izolaci budov, což snižuje náklady na vytápění. Pro zvýšení funkčnosti se u izolačního skla často využívají povrchové úpravy jako magnetronové pokovení nebo pyrolytická technologie.
| Typ skla | Hlavní vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| Plavené sklo | Tloušťka 2-25 mm, základní pevnost | Okna, fasády |
| Tepelně tvrzené sklo | 4-5× vyšší pevnost, odolnost teplotám | Dveře, zábradlí |
| Vrstvené bezpečnostní sklo (VSG) | PVB fólie mezi tabulemi, bezpečnost | Zábradlí, přepážky |
| Izolační sklo | Dutina 8-24 mm, tepelná izolace, pokovení | Energeticky úsporné konstrukce |
Jaké technologie povrchových úprav se používají?
Povrchové úpravy výrazně ovlivňují vlastnosti stavebního skla, zejména jeho odolnost, tepelnou izolaci a estetiku. Mezi hlavní technologie výroby stavebního skla patří pyrolytická technologie a magnetronové pokovení, které se liší způsobem nanášení a výslednými vlastnostmi povlaku.
Jaké technologie povrchových úprav stavebního skla existují?
Pyrolytická technologie produkuje tvrdé pokovení, které je vysoce odolné vůči povětrnostním vlivům a mechanickému opotřebení. Tento typ povrchové úpravy je vhodný zejména pro plavené sklo a tepelně tvrzené sklo používané ve venkovních aplikacích. Naopak magnetronové pokovení vytváří měkké pokovení, které je méně odolné a proto se aplikuje dovnitř izolačního skla, kde je chráněno před přímým působením počasí a zároveň zvyšuje energetickou účinnost skla.
- Pyrolytická technologie – nanášení tvrdého povlaku za vysokých teplot
- Magnetronové pokovení – tvorba měkkého povlaku ve vakuu
- Kontrola odolnosti – testování povlaků proti povětrnostním vlivům
- Integrace do izolačního skla – aplikace měkkých pokovení mezi tabulemi
Jak se liší povrchové úpravy podle použití?
Tvrdé pokovení vyrobené pyrolytickou technologií se hodí pro exteriérové vrstvené bezpečnostní sklo a další druhy stavebního skla, které musí snášet klimatické podmínky. Měkké pokovení se používá uvnitř izolačního skla, kde díky ochraně před vlivy prostředí poskytuje lepší tepelnou izolaci a optickou kvalitu. Výběr povrchové úpravy závisí na požadavcích na pevnost skla, tepelnou odolnost a dlouhodobou životnost.
- Exteriérové použití – volba tvrdého pyrolytického pokovení
- Izolační sklo – aplikace měkkého magnetronového pokovení mezi tabulemi
- Zohlednění provozních podmínek – odolnost vůči povětrnosti versus energetická efektivita
- Optimalizace vzhledu a funkčnosti – výběr podle druhu a použití skla
Jaké jsou mechanické a tepelně izolační parametry skla?
Pevnostní a tepelně izolační parametry stavebního skla zásadně ovlivňují jeho použití ve stavebnictví. Různé druhy skla, od plaveného po vrstvené bezpečnostní, vykazují specifické mechanické a tepelně odolné vlastnosti, které je třeba znát pro správný výběr a dlouhodobou funkčnost.
Pevnostní vlastnosti stavebního skla
Pevnost v tlaku plaveného skla dosahuje hodnot 750-1000 MPa, což zajišťuje dostatečnou odolnost proti zatížení v konstrukcích. Pevnost v tahu se pohybuje od přibližně 40 MPa u běžného skla až po 120-200 MPa u tepelně tvrzeného skla (ESG). Tepelně tvrzené sklo má díky speciální technologii výroby výrazně lepší mechanické vlastnosti než standardní plavené sklo a je vhodné pro bezpečnostní aplikace.
Tepelná odolnost a stárnutí
Běžné sklo odolává teplotním rozdílům až do 150 °C, zatímco tepelně tvrzené sklo zvládá teplotní rozdíly až 200 °C díky zvýšené pevnosti a vnitřnímu napětí. Dlouhodobá odolnost stavebního skla závisí na povrchových úpravách jako jsou pyrolytická technologie nebo magnetronové pokovení, které zlepšují odolnost proti povětrnostním vlivům a snižují riziko stárnutí materiálu.
- tepelná odolnost je klíčová pro izolační skla v exteriérech
- vrstvené bezpečnostní sklo kombinuje pevnost a bezpečnostní vlastnosti
- povrchové úpravy prodlužují životnost a zachovávají mechanické parametry
Tip: Častou chybou je nedostatečné zohlednění dlouhodobé odolnosti povrchových úprav, což může vést k předčasnému snížení tepelně izolačních vlastností.
Jaké jsou bezpečnostní skla a jejich použití?
Bezpečnostní skla tvoří zásadní skupinu stavebního skla díky zvýšené pevnosti a ochraně proti poranění. Vrstvené bezpečnostní sklo (VSG) se skládá ze dvou nebo více tabulí spojených polyvinylbutyralovou (PVB) folií o tloušťce 0,38-1,52 mm, která udržuje soudržnost střepů při rozbití a zabraňuje jejich propadnutí. Tento typ je běžně využíván u zábradlí, dveří a oken, kde minimalizuje riziko poranění a zároveň zlepšuje zvukovou izolaci. Kalené sklo (ESG) vzniká tepelným tvrzením zahřátím na 600-620 °C a rychlým ochlazením, což zvyšuje jeho pevnost v tahu za ohybu až na 120-200 MPa, tedy 4-5× oproti běžnému plavenému sklu. ESG je vhodné pro konstrukce vystavené vysoké mechanické zátěži, jako jsou sprchové kouty, celoskleněné dveře nebo pochozí plochy. Kombinovaná bezpečnostní skla (například VSG-ESG nebo VSG-TVG) spojují výhody vrstveného a kaleného skla, čímž poskytují zvýšenou ochranu proti průrazu a rozbití, což je žádoucí u neprůstřelných konstrukcí, bankovních přepážek či samonosných zábradlí.
Výhody a nevýhody jednotlivých typů bezpečnostního skla
| Typ skla | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Vrstvené bezpečnostní (VSG) | Zadrží střepy, tlumí hluk, zabraňuje propadnutí střepů | Vyšší hmotnost (cca 5-8 kg/m² u 6 mm skla), vyšší cena |
| Kalené sklo (ESG) | Zvýšená pevnost (120-200 MPa), tepelná odolnost do 200 °C, rozpad na drobné úlomky | Při rozbití se drobí na malé úlomky, nelze opravit ani řezat po tvrzení |
| Kombinovaná bezpečnostní | Kombinuje pevnost ESG a soudržnost VSG, vhodné pro vysoké bezpečnostní nároky | Složitější výroba, vyšší cena a hmotnost |
Proces výroby bezpečnostního stavebního skla začíná kontrolou složení a kvality surovin, následně se u ESG provádí tepelná úprava zahřátím na 600-620 °C a rychlým ochlazením. U VSG se tabule spojují lisováním s PVB folií pod tlakem a teplotou kolem 120 °C. Kombinovaná skla vznikají vrstvením kalených tabulí s PVB fólií. Výběr konkrétního typu bezpečnostního skla závisí na požadavcích na mechanickou pevnost, tepelnou odolnost a konkrétní použití ve stavbě.
Častá chyba: Nevhodný výběr bezpečnostního skla pro danou aplikaci, například použití běžného kaleného skla tam, kde je nutná soudržnost střepů (např. zábradlí), může vést k vyššímu riziku úrazu.
Pro koho se to hodí vs. pro koho NE: VSG je ideální pro konstrukce, kde je prioritou bezpečnost proti propadnutí střepů a zvuková izolace, například u zábradlí a dveří. ESG je vhodné tam, kde je potřeba vysoká pevnost a odolnost proti nárazům, například u pochozích skel nebo sprchových koutů. Kombinovaná skla se hodí pro objekty s extrémními bezpečnostními požadavky, ale nejsou ekonomicky vhodná pro běžné použití v rodinných domech.
Jaké jsou optické a barevné vlastnosti skla?
Optické vlastnosti stavebního skla jsou zásadní pro jeho použití ve stavebnictví, zejména co se týká propustnosti světla a estetického dojmu. Oxid železitý obsažený ve skle způsobuje charakteristické zelené zabarvení, které je u běžného plaveného skla výrazné. Pro náročnější aplikace se proto vyrábí extračiré sklo s výrazně sníženým obsahem Fe, které má propustnost světla přes 90 % a minimalizuje barevné zkreslení.
Selektivní skla využívají speciální vrstvy, často aplikované metodou magnetronového pokovení nebo pyrolytické technologie, k dosažení koeficientu selektivity mezi 1,7 až 2,14. To znamená, že propouštějí denní světlo, ale zároveň efektivněji zadržují tepelné záření, což výrazně zlepšuje tepelně izolační vlastnosti skla.
- Plavené sklo – zelenavé zabarvení způsobené oxidem železitým
- Extračiré sklo – snížený obsah Fe pro vyšší propustnost světla
- Selektivní sklo – propustnost světla nad 90 %, selektivita 1,7-2,14
- Absorpční sklo – barevné odstíny pohlcující určité spektrum světla
Tyto optické vlastnosti jsou klíčové pro výběr vhodného typu skla podle požadavků na světlo, teplo i estetiku. Vrstvené bezpečnostní sklo a tepelně tvrzené sklo pak doplňují funkční portfolio stavebních skel s důrazem na pevnost a bezpečnost.
Jaké normy a standardy platí pro stavební sklo?
Výroba stavebního skla musí splňovat přísné normy a standardy, které zajišťují jeho kvalitu a bezpečnost. Mezi klíčové normy patří ČSN EN 572, která definuje základní požadavky na plavené sklo a další základní druhy skla používané ve stavebnictví. Norma ČSN EN 12150 se zaměřuje na tepelně tvrzené sklo, jehož výroba využívá speciální technologie zvyšující pevnost a tepelnou odolnost. ČSN EN 14449 stanovuje parametry pro vrstvené bezpečnostní sklo, které kombinuje vrstvy skla s polyvinylbutyralovou fólií pro zvýšení ochrany proti rozbití.
- ČSN EN 572 – specifikace a standardy pro výrobu stavebního skla, zejména plaveného a izolačního skla
- ČSN EN 12150 – normy pro výrobu tepelně tvrzeného skla s vysokou pevností
- ČSN EN 14449 – kritéria pro laminované a vrstvené bezpečnostní sklo
Tyto normy ovlivňují použití pokročilých technologií, jako je pyrolytická technologie a magnetronové pokovení, které zlepšují vlastnosti skla a jeho využití v různých typech stavebních konstrukcí. Dodržení těchto standardů je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a dlouhodobé funkčnosti skla.
Jak probíhá recyklace a ekologické aspekty výroby skla?
Recyklace skla snižuje energetickou náročnost výroby stavebního skla až o 30 %, což představuje významnou úsporu při tavení surovin. Opětovné zpracování plaveného skla, vrstveného bezpečnostního skla (VSG) a izolačního skla vede ke snížení spotřeby primárních surovin, jako je oxid křemičitý (SiO2) a oxid sodný (Na2O), a zároveň omezuje emise oxidu uhličitého (CO2) během výrobního procesu. Výroba tepelně tvrzeného skla (ESG) a dalších speciálních typů skla využívá moderní technologie, například pyrolytickou technologii tvrdého pokovení a magnetronové pokovení měkkých vrstev, které zvyšují tepelnou odolnost a prodlužují životnost výrobků při nižší spotřebě energie.
- Sběr a třídění skleněného odpadu probíhá podle přesných kritérií, kdy se odděluje sklo podle typu (plavené, vrstvené, izolační) a barvy, aby se minimalizovala kontaminace a zvýšila kvalita recyklátu.
- Drcení a čištění skla zahrnuje odstranění nečistot, jako jsou kovy, plasty a keramika, což je nezbytné pro zachování chemické stability taveniny.
- Tavení recyklovaného skla probíhá v pecích při teplotách 1500-1600 °C, přičemž přídavek skleněného střepu (tzv. cullet) snižuje spotřebu energie a zkracuje dobu tavení.
- Formování nových tabulí stavebního skla využívá floatovací metodu, kde se roztavené sklo plaví na hladině roztaveného cínu při teplotě kolem 1000-1100 °C, což zajišťuje hladký povrch a přesné rozměry.
- Kontrola kvality zahrnuje testování mechanických a tepelných vlastností podle norem ČSN EN 572, ČSN EN 12150 a ČSN EN 14449, které garantují bezpečnost a dlouhodobou funkčnost výrobků.
Tip: Častou chybou v recyklaci je nedostatečné oddělení vrstev bezpečnostního skla, což může vést k nežádoucím inkluzím a snížení pevnosti výsledného skla. Proto je důležité zajistit přesné třídění a čištění skleněného odpadu.
Recyklace stavebního skla se hodí pro výrobce usilující o snížení ekologické stopy a provozních nákladů, zatímco u specializovaných typů skla s vysokými nároky na čistotu a optické vlastnosti může být recyklace omezená kvůli riziku kontaminace a snížení kvality. Zavedení udržitelných výrobních postupů a moderních technologií významně přispívá k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.
Jaké jsou pokročilé typy skel a jejich výrobní postupy?
Pokročilé typy skel v moderním stavebnictví zahrnují samočisticí, protisluneční a elektrochromní skla, která dosahují specifických vlastností díky pokročilým povrchovým úpravám a technologiím. Samočisticí sklo využívá fotokatalytický povlak na bázi oxidu titaničitého, který při expozici UV záření rozkládá organické nečistoty a zlepšuje odtok dešťové vody, čímž snižuje potřebu mechanického čištění. Protisluneční sklo se vyrábí nanášením magnetronovým pokovením tenkých vrstev kovů, které odrážejí až 40-60 % slunečního záření a snižují prostup tepla, což zlepšuje tepelně izolační vlastnosti izolačních skel až o 30 %. Elektrochromní sklo mění průhlednost díky řízené elektrochemické reakci, která umožňuje regulovat propustnost světla v rozsahu 10-70 % během několika sekund, což zvyšuje komfort a energetickou úsporu bez nutnosti mechanických stínících prvků.
Jaké jsou typy povrchových úprav stavebního skla
- Samočisticí sklo – fotokatalytický povlak TiO2 aktivovaný UV zářením, který rozkládá organické nečistoty a zlepšuje hydrofilní vlastnosti povrchu
- Protisluneční sklo – magnetronové pokovení kovovými vrstvami (např. stříbro, oxidy kovů) s odrazem solární energie 40-60 % a snížením prostupu tepla v izolačních sklech
- Elektrochromní sklo – vrstvy elektrochromních materiálů měnící propustnost světla v rozmezí 10-70 % řízené elektrickým napětím
Výroba těchto speciálních skel začíná zpracováním plaveného nebo tepelně tvrzeného skla, na které se nanášejí povrchové vrstvy pomocí pyrolytických nebo magnetronových technologií. Pyrolytická technologie vytváří tvrdé, odolné povlaky, které vydrží klimatické vlivy a usnadňují recyklaci skla. Magnetronové pokovení se provádí ve vakuu a umožňuje přesné řízení tloušťky a složení vrstev pro požadované optické a tepelně izolační vlastnosti. Častou kombinací je vrstvené bezpečnostní sklo s těmito povrchovými úpravami, které zvyšuje mechanickou pevnost a bezpečnost při zachování funkčních vlastností.
Tip: Častou chybou při výrobě pokročilých skel je nedostatečná kontrola tloušťky a homogenity povlaků, což může vést k nerovnoměrnému zabarvení nebo snížené účinnosti tepelně izolačních vrstev. Doporučuje se pravidelné měření optických parametrů a pevnosti povrchů podle norem ČSN EN.
Tyto typy skel se hodí pro energeticky náročné stavby, kde je kladen důraz na úsporu energie, komfort a bezpečnost. Naopak nejsou vhodné pro jednoduché konstrukce s nízkými nároky na tepelnou izolaci nebo tam, kde je prioritou nižší pořizovací cena bez nutnosti speciálních funkcí. Pro správný výběr doporučuji konzultaci s projektantem a posouzení konkrétních parametrů stavby.
Časté dotazy
Jaká je základní surovina pro výrobu stavebního skla?
Základní surovinou je sodnovápenatokřemičitá sklovina obsahující 70-75 % oxidu křemičitého.
Jaké jsou rozměry a tloušťka tabulí plaveného skla?
Tabule mají tloušťku 2-25 mm a rozměry až 6000×3210 mm.
Jaká je pevnost v tlaku běžného plaveného skla?
Pevnost v tlaku dosahuje 750-1000 MPa.
Jaký je rozdíl mezi tepelně tvrzeným a běžným sklem?
Tepelně tvrzené sklo je 4-5× pevnější a odolává teplotám až do 200 °C, běžné do 150 °C.
Co je to vrstvené bezpečnostní sklo (VSG)?
Je to sklo složené z tabulí spojených PVB fólií, která zabraňuje rozletu střepů při rozbití.
Jaké plyny se používají v izolačních sklech?
V dutině izolačních skel se používá vysušený vzduch nebo inertní plyny jako argon, krypton či xenon.
Jaký je koeficient selektivity u selektivních skel?
Selektivita se pohybuje v rozmezí 1,7 až 2,14.
Které normy platí pro tvrzené stavební sklo?
Platí norma ČSN EN 12150, která definuje požadavky na tvrzené sklo.
Jak recyklace skla ovlivňuje energetickou náročnost výroby?
Recyklace snižuje energetickou náročnost výroby až o 30 %.
Jak funguje samočisticí sklo?
Samočisticí sklo využívá fotokatalytické povlaky, které rozkládají nečistoty působením světla.
Jaký je základní postup výroby plaveného skla?
Výroba plaveného skla začíná tavením surovin při cca 1500 °C, následně se roztavená sklovina nalévá na roztavený cín, kde vzniká hladká tabule skla o požadované tloušťce.
Jaké jsou hlavní druhy stavebního skla a jejich základní vlastnosti?
Mezi hlavní druhy patří plavené, tvrzené, vrstvené bezpečnostní a izolační sklo, lišící se pevností, bezpečností a tepelnou izolací.
Jaké materiály jsou nezbytné pro výrobu stavebního skla?
Základními surovinami jsou křemičitý písek (asi 70 %), soda, vápenec a další příměsi jako oxidy kovů pro barvení.
Jaké tepelně izolační vlastnosti má izolační dvojsklo?
Izolační dvojsklo s výplní argonu dosahuje součinitele prostupu tepla asi 1,1 W/m²K, což výrazně snižuje tepelné ztráty.
Jak probíhá výroba bezpečnostního vrstveného skla?
Vrstvené bezpečnostní sklo se vyrábí skládáním dvou nebo více tabulí s PVB fólií mezi nimi, která při rozbití drží střepy pohromadě.
